editorial

briefing

 

 

Jsi . fanda Nika Kershawa

Nik Kershaw

Nik KershawNik Kershaw vždycky dělal jedinečnou poprockovou hudbu, největší úspěch měl v osmdesátých letech, přestože jeho muzika se vyvíjela s časem. V devadesátých letech, jak to ostatně bylo skoro se všemi hvězdami osmdesátek, už  o něj nebyl takový komerční zájem, jeho dvou posledních alb se prodalo velmi málo. Čím to? Jeho nová alba jsou velmi kvalitní, ale Nikova gramofirma jim nevěnovala příliš velký zájem. Tohle je věc, kterou asi nikdy nepochopím, kvalita umírá na úkor mainstreamu…Tady na Best Music se ale snažím kvalitu prosazovat, proto vám chci představit Nika Kershawa.

Nicholas David Kershaw se narodil v Bristolu (Anglie), od čtrnácti hrál na kytaru. Poprvé vystupoval s kapelou Half Pint Hog (Deep Purple revival), ale po třech společných vystoupeních se rozpadli, vcelku pochopitelné u středoškolské skupiny. Nik se za pár let stal kytaristou kapely Fusion (na rozdíl od předchozí metalově zaměřené kapely, Fusion hráli jazz) a s tou vydržel až do jejího rozpadu v roce 1982. Fusion vydali jedno album I Hear From You. Potom strávil šest měsíců skládáním písniček a vydal se hledat gramofirmu, která by se ho ujala. V roce 1984 vyšel jeho první hit  I Won´t Let The Sun Go Down On Me (2.místo v UK Chart). Následovalo debutové album Human Racing a singl Wouldn´t It Be Good, ten se dostal na čtvrtou pozici v UK Chart. Nik Kershaw byl už se svým debutem velmi ceněný jako hudebník a textař. Další písničkou, na kterou se nezapomíná, byl The Riddle (v roce 2000 ji předělal Gigi D´Agostino a tak ji jistě znáte i vy, později narození). Řada dalších hitů bodující na horních pozicích UK Chart pokračuje skladbami Dancing Girls, Human Racing, Wide Boy, Don Quixote a When A Heart Beats. Sběr platinových desek tímto nekončí, další si Nik zasloužil albem Radio Musicola a další desky The Works prodal 8 milionů kusů. Vše navíc zpečetil vyprodanými turné v Kanadě a Austrálii.

Nik KershawV devadesátých letech nastal zlom, Nika už přestal bavit život celebrity. Místo toho si zvolil rodinný život a věnoval se pouze psaní textů. Jeho dílem jsou hity například od Eltona Johna, Cliffa Richarda nebo Lulu. Po sedmi letech klidného života a sledováním rozvíjejícího se povrchního popíku se Nik rozhodl nahrát více promyšlené album, než dosud bylo u něj zvykem. Předpokládal, že nikomu se nebude chtít takto experimentovat a jediný, kdo to může zpívat, je on sám. A tak v roce 1999 vyšlo jeho páté album 15 Minutes. Pro album neměl žádný kontrakt, ukázal ho svému starému manažerovi a ten mu nakonec řekl, ať to vydá. Takto povzbuzen Nik album vydal, v rádiích se hrály singly Somebody Loves You a What Do You Think Of It So Far?. V roce 2000 Nik začal pracovat na dalším albu v podobném stylu  - To Be Frank. Tahle deska vyšla v roce 2001 a kritiky byla hodnocena jako velmi komplexní dílo, po hudební i textové stránce prostě skvost. Jenom ta malá propagace…Nik začal znovu přemýšlet o tom, jestli tohle všechno má cenu…V dnešní době stačí, když přijde někdo na konkurs, s oblečením a účesem podle poslední módy se mu podaří projít a dostat se do boybandu. Ani nemusí umět moc zpívat, stačí chlapecký hlásek, u kterého budou pubescentky omdlévat. A i přes tak malou snahu prodá mnohem víc desek než člověk, který si kompletně vše sám složí, napíše a vyprodukuje…je to největší problém současné hudební scény. Kdo nemá obrovskou oporu ve fanoušcích jako například A-ha, U2 nebo Depešáci, prosazuje se tak těžko jako nová kapela jdoucí svou vlastní cestou. Ale s trpělivostí a výdrží se začíná už i mladým kapelám dařit. Možná, že právě toho si všiml i Nik a nyní, když se píše rok 2003, jsou to tedy přesně dva roky, co napsal na svou stránku, že nejspíš už žádné další album nevydá, se něco nového očekává. Nik také nedávno prozradil, že jeho novou hudbu asi bude znát méně lidí než v osmdesátkách, ale za to se jim bude mnohem víc líbit. Snad mu nic nebude bránit v tom, aby vydal i další desku, mnoho alternativců tím jistě potěší a Best Music mu drží palce.

Album To Be FrankNěco málo z osobního života : Nik rád fotografuje, jeho oblíbené jídlo je roastbeef. Kromě kytary ovládá i baskytaru, bicí a klávesy. Nesnáší hlasité náboženské fanatiky a celer, naopak rád má dobrou hudbu, mír a klid. Předtím, než se proslavil byl obchodním asistentem a úředníkem. Mezi jeho oblíbené interprety patří třeba Sting, Stevie Wonder, Paul Young, Joni Mitchell, Diana Ross, Police, Level 42 nebo Eurythmics.

  Diskografie :

1984 Human Racing 
1984  The Riddle
1986  Radio Musicola
1989 The Works
1991 The Collection
1993 The Best Of Nik Kershaw
1999 15 Minutes
2001  To Be Frank

Recenze alb : 

15 Minutes

Linky :

www.nikkershaw.net - Nik na svých stránkách spolupracuje a velmi aktivně se podílí na obsahu, když vstoupíte na jeho web, dozvíte se o něm mnoho, protože je to snad nejupřímnější web, na který jsem kdy narazila

www.btinternet.com/~paul.double

kershaw.online.ie

www.nikkershaw.it

Navštivte také fotogalerii Nik Kershaw

Tento článek je součástí emagu  Best Music

autor článku : Seegee

 Chcete napsat svůj názor na tento článek? Navštivte guestbook nebo mi napište přímo na email seegee@seznam.cz

Přidat k oblíbeným / All rights reserved! / Webmaster: seegee / (c) designed in 2003 by Dark