editorial

interviews



Skandinávská hudba už dávno nejsou jen housle ze zmrzlého soba…

od té doby, co Norsko přineslo světu A-ha a jejich charismatického zpěváka

MortenMorten Harket

V osmdesátých letech získal titul nejlepší evropský zpěvák, svými pěti oktávami zdobí skladby A-ha už přes dvacet let. Nepotrpí si na typický život celebrit, zajímá se o světové problémy a ekologii. Je to velmi sebevědomý člověk a nejdůležitější je pro něj rodina.

Tohle interview jsem dala dohromady z několika různých článků, většinou z a-ha.com, norských internetových novin VG a Dagbladet.

 

O A-ha

Co pro tebe znamená „a-ha“, už uběhla řada let, jistě je to velká část tvého života?

Je to jedna část mého života a je pravda, že je to velká část. Vychází to ze mě a je to živá věc. Je to něco, co se snažíš dělat, jak nejlépe dokážeš. A takový je i můj život. Zpřístupnilo mi to velké množství příležitostí, ale je mnoho věcí, které mě fascinují a které bych rád dělal. A-ha je jen jedna z nich.

Díky tomu mohu vystoupit na pódium, ať už je to s A-ha nebo jinak. Když si vyberu A-ha, neznamená to, že bych opouštěl svůj normální život a začal dělat něco zajímavějšího, můj život pro mě znamená hodně i mimo A-ha.

Jak vzpomínáš na začátky s A-ha?

Debutovali jsme poměrně špatně, to víte, byli jsme velmi mladí a bylo jednoduché nás propagovat jako boyband. Nejdříve jsme byli nadšení, ale postupně nám z toho bylo špatně. Byli jsme tak naivní. Podívejte se na U2, ti dobře ukázali, kdo jsou. Každý věděl, že je to kapela přímo z ulice.

Jak se cítíš, když máš hotové album a pustíš ho ven mezi lidi?

Nechci to album nijak chránit, nechci ho lidem předhodit s určitými pravidly, jak se mají chovat. Když ho vydám, je pro každého, každý si s ním může dělat, co chce. Můžete po něm šlapat, dát si ho jako podstavec pod květináč…

A nechceš nikoho zaujmout? Svou hudbou?

Jistě, ale když už ho vydám, všechno je hotovo, chvíle, kdy mohu něco ovlivnit je pryč a musím to nechat být…jestli prorazí nebo ne, zaleží už pak jen na albu samotném.To neznamená, že by mě to nezajímalo, zajímá, ale v tu chvíli už nemohu nic udělat.

Jsi stále svůj, když jezdíš na turné s A-ha?

Jsem vždycky svůj a nesnažím se přetvařovat.

 Jak vidíš svoje kolegy?

Mags je dětinsky vynalézavý, talentovaný, spontánní a taky impulsivní. Na rozdíl od Paula nemá žádnou disciplínu a žije naplno. Paul je workholik. Dokáže dělat jednu stejnou věc pořád dokola, mě to přivádí k šílenství a on u toho vydrží sedět celé hodiny.

Jsou pro tebe spíše jako kolegové nebo bratři?

Popsat je jako bratry mi zní lépe.

Přemýšlíš někdy o tom, jak opustíš svou dráhu?

Tak to se mě vůbec netýká, nepřemýšlím o žádné dráze, ale jen o aktuální chvíli, o tom, co prožívám nyní. To, že jednou něco skončíš, znamená, že něco žilo. To je pro mě nejdůležitější. Ale myslet na to, co tady po mě zbyde? To není můj případ. Hodně pro mě znamená tvorba hudby a textů, tak si uvědomuji, že žiju. Dotýkáš se něčeho, co možná není část tebe, ale ty jsi toho součástí. Je nádherné, když něco není a postupně začne existovat.

O hořkosladkém dětství

MortenJaké bylo tvé dětství?

Narodil jsem se v malém městě v horách, jmenuje se Kongsberg a jako většina míst v Norsku, nebylo tu moc lidí a byli jsme daleko od většího města.Tady jsem strávil prvních pět let života. Měl jsem jednoho staršího bratra a tři mladší sourozence. Vždycky se nějak objevili a já jsem nechápal jak. Jako všichni kluci jsme se často prali, ale to nic neznamenalo, bylo to s láskou a rád na tohle období vzpomínám. Se všemi sourozenci jsme si dodnes blízcí. Moje máma byla s námi doma a otec byl lékař. Často cestoval, ale já stále cítil jeho přítomnost, nechtěl jsem ho zklamat.

Co školní období?

Často jsem se pral a doba, kdy jsem chodil do školy, mi připadala dlouhá a nepříjemná. Když jsem zjistil, že i přesto všechno jsem se pral nejvíc sám se sebou, byla to studená sprcha. Zažil jsem hodně bolesti, i když jsem neviděl, co dělám. Byl jsem spíš samotář, nikdy jsem nehrál s ostatními fotbal, byl jsem zaujatý pěstováním orchidejí. Ale i přesto jsem byl nevázaný, chtěl jsem vše zkusit jen jednou a pak už to dělat sám. Nebylo nic horšího, než když mi někdo říkal, co mám dělat. Moje vysvědčení mě popisují jako „líného, upovídaného a neustále mimo…“ Školou jsem jen tak proplaval, ale podařilo se mi udělat závěrečné zkoušky.

Vypadáš, že tvůj život je klidnější než kdykoliv předtím?

Ano, umím se lépe vyrovnat s konflikty. Naučil jsem se pokládat správné otázky a vím, co se mi víc hodí.

O hudbě

Jaké byly tvé první hudební zážitky?

Když mi bylo pět, začal jsem hrát na klavír, bavilo mě improvizovat, ale nenáviděl jsem hodiny s učitelkou. Nikdy jsem o tom neřekl rodičům, aby jim to nebylo líto. Vydržel jsem to osm let a i po tak dlouhé době jsem stále neuměl noty. Jednou mi učitelka sebrala noty a když jsem pokračoval, jakoby se nic nestalo, moje lest vyšla na povrch.

Do šestnácti jsem nevěděl, že existuje moderní hudba. Dokonce jsem neznal ani Beatles. Až jsem objevil Uriah Heep, to jsem si uvědomil, co chci dělat - slavného zpěváka. Mnohokrát mi řekli, že mám dobrý hlas, ale víc než ve svých hlasivkách to cítíte v krvi.Taky jsem nikdy nepochyboval, že A-ha budou úspěšní.

MortenUž máš za sebou čtyřicítku a stále jsi na vrcholu kariéry, zůstaneš u muziky?

Myslím, že ano, protože jsem tam vždycky byl. Ale muziku moc neposlouchám. Nikdy v autě nebo doma. Nemám rád hudbu na pozadí.

Trénuješ zpěv hodně často?

Skoro vůbec. Vlastním tělo, které dává rychlou odpověď. Když něco nejde, je to hned vidět. Myslím, že některým lidem to vadí. Ale pro mě, kdo žije v tomhle těle, je důležité, že se cítím dobře.

Máš trému, když někde vystupuješ?

Když je to v televizi, tak ne, protože už jsem to dělal mnohokrát, ale živý koncert, to už je jiná věc.

Preferuješ raději skládání hudby nebo vystupování?

Kdybych si měl vybrat jen jedno z toho, tak skládání hudby, protože mám pocit nezávislosti, která se nedá srovnat s ničím jiným.

Jakým způsobem skládáš?

To není tak, že si sedneš na postel a řekneš si, teď napíšu velký hit. Jedině když začneš od něčeho malého, můžeš to rozvinout.

Máš nějaké vzory?

David Bowie, Queen, Jimi Hendrix, ale nikdy jsem je nepotkal.

O rodině

Co je pro tebe teď nejdůležitější?

Děti. Je jim 10, 13 a 14.

Morten a Veronica Flat z filmu Kamilla Og TyvenJsi rozvedený. Vídáš se s dětmi často?

Pravidelně. Ale je to neustálý boj mezi prací a mojí rodinou. Obě strany vyžadují více času než mohou mít. Vztah a rozchod je něco, s čím se můžeš vyrovnat, ale nemůžeš popřít svou zodpovědnost rodiče. Možná, že slovo „rozchod“ není to správné slovo. Když máš s někým děti, vždycky vás bude něco spojovat.

Změnil jsi se kvůli dětem?

Ne, ale děti mají vlastnost, díky které se dostanou do pozice, kdy jsou pro tebe nejdůležitější na světě. Máš pocit, že musíš mít pro ně jen to nejlepší. Porušil bych kvůli nim zákon, kdyby to bylo nutné.

Před comebackem A-ha jsi oslavil čtyřicáté narozeniny, co to s tebou udělalo?

Další desítka mě nepřiměla příliš o tom přemýšlet. Soustředím se na přítomnost, nežiju v čase, raději s časem. Co bylo neobvyklé, že kapela slavila narozeniny se mnou. Magne, Paul a jejich manželky mi sehnali velký narozeninový dort, jinak v soukromí se nevídáme moc často. Bylo tam ještě pár blízkých přátel, moje děti a přítelkyně.

Nevadilo ti mít další dítě, když už jsi měl tři z prvního manželství?

Pro mě a Anne je důležité mít dítě. Ale nebyl jsem připraven, jak mě to zasáhne a jak dokážu rozdělit lásku mezi všechny čtyři děti.

O lásce

Co musí mít na sobě žena, aby tě zaujala?

Musí mít vůbec něco?:-) Mám raději přirozenost, nelíbí se mi extravagantní styl.

A co sis oblékl na první schůzku, abys udělal dojem?

Vlněné ponožky a úsměv.

Jenom?

Ne, vážně, když se chceš zalíbit, nezáleží to na oblečení, ale na tvém charisma.

Jaký typ muže, myslíš, ženy opravdu chtějí?

Muž, který se nenechá jen tak chytit a zároveň je velmi hodný uvnitř. Musí mít sílu, aby se prosadil a schopnost jednat.

O životě

Čím si udržuješ tak mladistvý vzhled?

Dělám to, co mě baví. Mé zájmy mě udržují mladého. 

Co jsi se naučil od života?

Myslím, že vše, co jsem zažil, mi dalo pocit vlastní identity a to mi pomohlo to všechno překonat. Věřím, že všechno, co se v životě naučíš, ti zůstane navždy někde hluboko uvnitř.

Překladatel a editor : Seegee

Titulek : Borek Kapitančik ;-)

 Chcete napsat svůj názor na tento článek? Navštivte guestbook nebo mi napište přímo na email seegee@seznam.cz

 

Přidat k oblíbeným / All rights reserved! / Webmaster: seegee / (c) designed in 2003 by Dark