editorial

live

 

Never say never, it´s Maybe

Koncert Kryštof a Brainstorm

14.12.2002 - Brno - 19.00

BrainstormNacházím se v hale Vodova a pokouším se někam umístit svoje svršky. Pravděpodobně obvyklá situace : přeplněné šatny a dlouhá fronta před ženským záchodem...raději postoupím dál a podaří se mi najít docela výhodné místo k sezení.

Přiznám se vám, že tohle je můj vůbec první živý koncert, tak jsem pochopitelně velmi zvědavá a všímám si každého detailu. Na pódiu je zatím naprosté ticho, jen pár techniků dělá poslední úpravy. Všude na zdech visí reklamní plakáty sponzorů. Zvukař i osvětlovač už jsou na svých místech a sál se začíná rychle a jistě naplňovat.

V 19.35 zhasnou světla a publikum se dělí na dvě části – pasivní a aktivní. Zatímco pasivní část sedí a pozoruje, aktivní část stojí těsně před pódiem a později i zpívá a tancuje. Do poslední chvíle si nejsem jistá, kdo bude hrát jako první, jestli Kryštof nebo Brainstorm.

Brainstorm venkuPřed koncertem mělo možná mnoho lidí dojem, že Brainstorm jsou předkapela, ale to byla naprosto mylná myšlenka. Brainstorm dokázali, že jsou mnohem víc než předkapela a Richard Krajčo je uvedl jako „překvapení“. Takže to byl vlastně dvojitý koncert přinejmenším stejně kvalitních kapel. Každý to viděl jinak, protože tyto dvě skupiny hrají dost odlišné hudební styly. Někomu přišli více vhod Kryštof, někomu se zase více líbili Brainstorm.

Tak abych se vrátila tam, kde jsem skončila a to na začátek…

Na zatemněné pódium vstoupily tři osoby. Mezitím zněly tóny první písničky OnaNe a v té chvíli už bylo všem jasné, že první část koncertu patří Kryštof. Když písnička skončila, Richard Krajčo představil celou skupinu a částečně nás seznámil s programem. Na pódiu se objevila trojice hudebníků ovládajících dechové nástroje. Musím říct, že kdyby tam nebyli, asi by mi chyběli :-) bylo to zajímavé zpestření a navíc, kdo by symbolizoval texty k písničkám? Například k písničce Ženy si oblékli sukně a vypadali jako transvestité :-)

Po několika písničkách, mezi kterými zazněly ty dobře známé i úplně nové, přišel čas na křest desky V siločarách, bylo asi čtvrt na devět. K této příležitosti byla vybrána z publika jedna fanynka, které se nakonec podařilo překonat počáteční rozpaky a společně s šéfredaktorem Reportu a ještě jedním významným člověkem, jehož jméno si bohužel nepamatuji, polili cédéčko šampusem.

Následovaly další písničky a několik přídavků. Jak už to tak bývá, publikum bylo více aktivní při tónech dobře známých singlů. Abych to shrnula, Kryštof předvedli kvalitní performanci s opravdu vydařenými světelnými efekty, které jistě potěšilo všechny fandy. Jenom bych měla jednu výhradu, připadlo mi, že pro Richarda Krajča to byla spíše rutina. Mohlo to být o něco přirozenější.

Pauza, trvající asi dvacet minut.

Znovu se opakuje situace jako na začátku, jenom mnohem rychleji. Je přibližně čtvrt na deset a na pódium přicházejí Brainstorm. Jako úvodní písničku zvolili Online a já ihned poznávám dva výraznější rozdíly oproti Kryštof – slabší osvětlení, ale mnohem lepší zpěvák (teď mám na mysli čistě po hudební stránce :-)

Zezačátku Brainstorm s publikem příliš nespolupracovali, pravděpodobně z obavy, že jim nebude rozumět. Nerada to píšu, ale Češi jsou proslulí špatnou angličtinou :-( Reynard Cowper ani nepředstavil jednotlivé členy kapely, řekl pouze : „Tohle jsou Brainstorm“.

Brainstorm koncertPřesto se během písničky Online zmenšila část pasivního publika a zvětšila se část aktivního…dobře, jednodušeji  – větší skupinka lidí se přemístila blíže k pódiu v očekávání, že se bude tancovat. Ovšem taneční hudby zase tolik nebylo, byl to spíše rock. Většina písniček byla pro publikum neznámá a to vedlo k menší nespolupráci.

Dokonce nastaly chvíle, kdy se mnoho lidí rozhodlo, že prostě musí na záchod nebo alespoň pro něco k pití. Teoreticky tedy lidé byli v pohybu, ale spíš než ze strany na stranu, tak nahoru a dolů. Naštěstí Brainstorm brzy zahráli písničku Watterfall, která vzbudila větší zájem a byla též obdařena kvalitnějším osvětlením.

Asi po třetině písniček si Reynard uvědomil, že to nějak vázne…přišel tedy pokus, jak naučit publikum zpívat velice jednoduchý popěvek. Asi po pěti minutách úsilí se ledy konečně pohnuly. Přišla chvíle hardrocku, při kterém jsem nestihla zaznamenat nic víc než nějaké vzdálené „to je nářez, co?“.

Poslední písničkou byla ta úplně nejznámější – Maybe. Při jejím uvedení řekl Reynard  pověstnou větu : „never say never, it´s maybe“. Na konci písničky si Reynard chtěl zřejmě získat přízeň pasivního publika a seběhl z pódia až k sedícím řadám. Zazpíval refrén Maybe nejdříve pro levou a pak i pro pravou stranu.

Ještě jeden přídavek a to už je definitivní konec. I přes  počáteční rozpaky se Brainstorm nakonec podařilo získat přízeň publika a všichni byli spokojení. Maybe bude taky nějaké příště…potom nevím jak vy, ale já jdu znova :-)

 by seegee

pozn. Fotky nejsou z tohoto koncertu, jsou pouze ilustrační.

Chcete vědět více o skupině Brainstorm ? Klikněte sem

Líbil se vám tento článek ? Napište mi na seegee@seznam.cz

 

 

 

Přidat k oblíbeným / All rights reserved! / Webmaster: seegee / (c) designed in 2003 by Dark