editorial

reviews

 

A-ha

East Of The Sun West Of The Moon

East Of The SunDeska z roku 1990, která získala svůj název podle knihy jednoho norského autora. Podle bookletu  by se ve skladbách měla objevovat symbolika divokého západu. Je pravda, že album je oproti předchozím deskám mnohem kytarovější a dospělejší, jako by úplně vymizela popová naivita osmdesátých let a vzhledem k tomu, že jde o A-ha, je až s podivem málo melancholická. Spíše se občas i s ironií brání smutku, ale v celém tom rockovějším obalu, který do doby, než deska vyšla, nebyl pro A-ha vůbec typický, zůstává jejich spirituální přítomnost ve všech skladbách. Kdo je dobře zná, se nemusí obávat, že by se někam ztratili. Jenom jejich hudba se posunula trochu do jiných sfér. 

Koncept a tématika alba je naprosto vyrovnaná a rozdíly od předchozích desek jsou jedině k lepšímu. Mnohými je East Of The Sun West Of The Moon považována za vrchol jejich tvorby. I na Memorial Beach se najdou podobně vydařené kousky a nová tvorba je zase někde jinde, tak se nedá porovnávat s počátkem devadesátých let. Crying In The Rain původně od Everly Brothers i přesto, že vznikla v 60.letech v kytarové verzi A-ha zapadá na album a navíc ho i uvede do atmosféry, která vydrží po celou desku. Early Morning je jako singl slabší skladba a ani na albu nijak zvláště nevyniká, ale v koncertním provedení je to jedna z nejlépe zaranžovaných skladeb i přes svoji jednoduchou melodii. I Call Your Name si také umím lépe představit jako koncertní skladbu, kde je třeba, aby vynikly nástroje a vícehlas. Zpočátku tedy deska plyne volnějším tempem, až se dostává ke skladbě Slender Frame, která vyniká náběhem na refrén. Titulní skladbu East Of The Sun West Of The Moon považuji za jedno z největších děl A-ha a skutečně už se nejedná ani o pop, spíše kytarovou orchestrální skladbu, která by se dala použít i jako filmový soundtrack. Kromě instrumentální stránky je výraznou složkou skladby i pěvecký výkon Mortena Harketa, kde kombinuje baryton a tenor. Ani následující skladby neupadají na kvalitě. Sycamore Leaves je další záležitostí pro kytarová sóla na pódiu a Waiting For Her návrat k melancholii s velmi vydařeným textem. Mým osobním favoritem hned po East Of  The Sun West Of The Moon je Cold River hlavně po lyrické stránce a celkově skladba navozuje desce úplně jiné tempo. Za zmínku jistě stojí i Rolling Thunder, který se může pochlubit kromě klasického refrénu A-ha i velmi dobrým textem. Pro příznivce A-ha je tahle deska nutnost, pro sběratele legendárních alb by také slovo kytarový pop nemělo být urážlivé. Podle mého názoru, jedna z nejoriginálnějších desek, které kdy byly vydány.

 

by seegee


Přidat k oblíbeným / All rights reserved! / Webmaster: seegee / (c) designed in 2003 by Dark